Pozdně podzimní fotografický víkend ve znamení sov

Na jeden listopadový víkend jsem si s kamarády pozval sokolníka se sovami a rozjel se do nedalekých lesů blízko města Písku. Akce byla domluvená téměř měsíc dopředu a zpětně musím konstatovat, že se podařila na výbornou a všichni byli spokojeni.

Hledání vhodného sokolníka

Během tohoto roku jsem se s kamarády domlouval, že si najdeme vhodného sokolníka se kterým bude možné fotografovat jeho ptačí svěřence. Jsme tři a to je myslím vůbec ideální počet pro takové fotografické akce, kdy se ani jeden z nás nebude muset mačkat a hledat si ideální místo při samotném fotografování. Volba padla na sokolníka Jana Brože se kterým měl již jednu fotografickou zkušenost můj dlouholetý kamarád Jirka Kukaň. Druhý kolega fotograf Jirka Sedláček se o tom samém sokolníkovi zmínil také a dal mi kontakt. Pak už jen zbývalo se domluvit a rezervovat si volný termín na fotografování.

Les plný sov a jeden chlupatý čertík

Sokolník přivezl šest druhů sov. Sovu pálenou, puštíka obecného, puštíka bradatého, výra velkého, výra afrického, výra virginského. A také psíka mývalovitého z říše savců, kterého jsem si ihned oblíbil i když myslivecká obec asi z tohoto chlupatého čertíka moc velkou radost nemá pokud se jim potuluje po revíru. Sraz byl naplánován na osmou hodinu ranní v jedné malé vesničce nedaleko Písku. Po krátkém vzájemném seznámení a rozhovoru jsme se přesunuli o 4 km mimo obec do okolních lesů. Samotný podzim pomalu ale nenávratně odchází a barvy, které jsou k vidění během měsíce října již nejsou tak intenzivní. Ale i tak jsem ještě našel vhodná místa k fotografování. Na konci dne jsem se všichni shodli, že takové akce budeme opakovat častěji.