Cestou necestou
Večer před odjezdem ještě krátká domluva po telefonu a ujištění se že vše platí. Ráno vstávám trochu dřív. Čeká nás o něco delší cesta. Když zazvoní budík začínám ho proklínat. Co že jsem si to zase vymyslel za věc. Při pohledu na hodiny které ukazují 5.00 si říkám že všichni ostatní chytří lidé ještě spí. Nesnáším brzké vstávání. Schůzka je domluvená a tak hurá na cestu. Tentokrát jsem si řekl, že si odpustím tu vymoženost naší doby a nepojedu po dálnici ale při cestě na Medník , který se nachází v blízkosti našeho hlavního města Prahy se dá použít i jiná cesta a mnohem příjemnější. Ono není ani o co stát s tou naší kvalitou dálnic. Pokud se tomu tak dá říkat. V obci Dubenec odbočuji směr Nečín, Chotilsko, Štěchovice a cílové místo Hradištko-Pikovice. Když jsem přijel na smluvené místo v Hradištku, tak jsem si všiml, že lidé pomalu začínaljí opouštět své domovy a nosí si domu obzvláště vypečené rohlíčky na snídani. Říkal jsem si to jsem ale blázen. A já jedu 100 km , abych v 7.00 ležel v hlíně a fotil kytku někde v lese. Ale ona to není jen tak obyčejná rostlina z čeledi liliovitých. Je to jediné místo v naší republice kde se vykytuje. Pak se hovoří ještě o jedné lokalitě a tou je Letohrad. Vidět ji na vlastní oči stojí za tu cestu a brzké vstávání.
Výstup na Medník
Po chvilce čekání vidíme že kamarád Jirka přijíždí. Sedám do vozu a jedeme ještě kousek kde necháváme naše auta. Bereme vše potřebné a vyrážíme směr vrchol Medník. Po pár metrech chůze se začíná cesta nebezpečně zvedat vzhůru. Otáčím se a oznamuji, že nás čeká ostré stoupání. Už slyším Jirku jak lamentuje. Po chvilce stoupání narážíme na naučnou stezku, která byla vytvořena na vrchu Medník. Naučná stezka byla mnoho let ve špatném stavu. Na podzim roku 2009 byla organizací Zvoneček (Centrum ekologické výchovy Zvoneček) z Vraného nad Vltavou zrekonstruována do dnešní podoby. Stezka má 14 zastávek.
Poprvé u kandíků
Odhadem po půl hodině chůze potkáváme paní , která jde na svou chatu, kterých je zde plno. Vždytˇ se také nacházíme v oblasti, kde vodáctví a historie trampingu má své nezastupitelné místo. Ptáme se kde přesně je místo kde kandík roste. Paní bez sebemenšího váhání odpovídá a odbočuje na jinou stezku. Když dorazíme na místo které nám popsala musíme konstatovat že měla pravdu. Vidíme první květy a všichni uléháme k zemi a začínáme fotit. Je 7.00 a jsme prozatím sami. Ale to se už za 2 hodiny změní.
Související články:
Šafrán bělokvětý, Šumava rozkvétá
Bledule jarní, bledule kam se podíváš
Sasanka hajní, posel přicházejícího jara
Sněženka podsněžník, poslové jara na břehu řeky Labe
Krátké zastavení na Medníku, kandík psí zub
Koniklec luční, svítání v Brdech
Koniklec velkokvětý, čtyři lokality u Třebíče
Koniklec jarní, něžná krása na rulovém kopečku, velké zklamání
Jaterník podléška, ze stráně u potoka
Kandík psí zub, popis druhu, (zdroj Wikipedie)
Galerie:
Kolem 12.00 odcházíme s pocitem, že máme splněno to, proč jsme přijeli. Nasedáme do aut a každý odjíždíme k domovu. Každému kdo má rád přírodu doporučuji navštívit toto krásné místo a vidět tuto nádhernou rostlinu.
(Fotografováno v březnu 2012,2013)
Komentáře