Příprava před odjezdem
Odjezd byl naplánován na sobotu. V týdnu jsem ještě nakoupil poslední potřebné věci na cestu. Nejdůležitější věc co jsem musel dokoupit, byly kvalitní boty. Vybral jsem si značku Asolo a myslím, že jsem udělal dobře. Vyzkoušel jsem několik značek, ale tato bota mi perfektně sedla na nohu a měl jsem dojem, že mi je výrobce šil snad na míru. Cena za boty byla sice celkem vysoká, ale chtěl jsem pořádné boty, které mi vydrží a hlavně v kterých se budu cítit dobře. Přece jen dobré boty jsou základ. Také bylo nutné doplnit šatník o nějaké to lepší nepromokavé oblečení a další věci. Pak nakoupit nějaké potraviny a vyměnit norskou měnu.
Nejdůležitější věc co mne čekala před cestou, byla změna techniky. To co jsem vlastnil do doby, než jsem jel do Norska, tak jsem prodal a nakoupil techniku novou. Na cestu jsem si koupil tělo fotoaparátu Canon EOS 5D Mark II a objektivy Canon 100 f/2.8 L Macro IS USM + Canon 200 f/2.8 L USM + Canon 70-200 f/2.8 L USM a Canon TC 2x II. Po příjezdu domů jsem objektiv 70-200 f/2.8 prodal a pořídil zbytek techniky, který mám dnes.
Den D
Sobota se nezadržitelně blížila a já přemýšlel, zda mám vše potřebné připravené na hromadě všech těch věcí. Je pátek večer a já koukám na hodiny a zjišťuji, že je půlnoc. A to mám ve 3.00 vstávat, abych se dostal včas do Prahy, odkud je odjezd. Ještě nanosím vše do auta a jdu spát. Za chvilku zvoní budík a já už jsem opět na nohou. Dám si malou snídani a po chvilce už sedím ve voze směr Praha. Sraz byl domluven na Černém Mostě. Když jsem přijel na smluvené místo tak vidím, že jsem tam první. Po pár minutách přijíždí Michal J. Jirouš, který tuto cestu organizoval a pak další členové cesty Jirka, Dana, Marta, Karel, Richard (celá parta lidí byla super a jsem rád, že jsem všechny poznal). Malé seznámení s ostatními a pak už skládáme zavazadla do auta. Konečně přišla ta chvíle a auto je v pohybu. Koukám se na hodinky je 4.30 a konečně odjíždíme!
Čeká nás docela náročná a nepřetržitá dlouhá cesta. Celkem bylo před námi 2.200 km (27 hodin jízdy) . A na trase nalodění na dva trajekty. Je jasné, že jeden člověk by tu trasu sám neodřídil a tak se během cesty postupně střídáme za volantem. Michal J. řídí jako první a sedí za volantem celých prvních 1000 km. Nejhorší čas měl přijít v noci. To ostatní spí a v autě se rozhostí klid. To pak na člověka přichází únava. Ještě že je rádio a to člověka udržuje při vědomí. Já mám tu výhodu, že moje zaměstnání je také trávení víc času v autě. A jsem proto zvyklý řídit delší dobu třeba i v noci. Hudba hraje, ostatní spí a auto ukrajuje další kilometry z naší cesty.
První kroky na ostrově
Je neděle ráno a blížíme se pomalu do cíle. Začínáme přejíždět několik mostů, které spojují jednotlivé ostrovy. To už netrpělivě sledujeme okolní krajinu a čekáme, kdy se kola našeho auta dotknou ostrova. Potom se ozve Michal a říká, že to před námi, je ostrov Runde. Všichni se rozhlíží a hltají tu krásu kolem. Pomalu projíždíme ostrovem a míříme téměř na opačnou stranu, kde je naše objednané ubytování. Přijíždíme k malé chatě, která je téměř na pobřeží. Později si říkám, že chata zase tak malá není. A pohodlně se tam vejde 7 lidí. Dva členové ještě dorazí večer vlastním vozem. Parkujeme vůz a pomalu se začínáme ubytovávat v chatě. Pak následuje odpočinek a večer nás čeká první focení a to návštěva u papuchalčí skály. Ale o tom až příště.
Celý pobyt na ostrově byl krásným zážitkem také hlavně díky skvělé partě lidí, která se sešla. Velmi zajímavé bylo poznat a pozorovat život na samotném ostrově. Pobyt utekl jak voda a blížil se čas návratu. Pokud někdy bude příležitost, rád se na ostrov ještě vrátím.
Související články:
Orchideje na ostrově Runde, prstnatec plamatý
Papuchalk bělobradý, ostrovní klaun
Ústřičník velký, křikloun ostrova
Chaluha velká, útočící chaluha
Galerie:
(Fotografie a návštěva ostrova Runde, červenec 2011)
Formát pro tisk
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.