Dopoledne v ptačím krytu, sedm druhů a dvě zvědavé veverky

Při mojí první návštěvě jsem možnost fotografovat ptactvo z tamního ptačího krytu malinko opomíjel. Proto jsem si to dal jako úkol pro další rok. Po ranním příchodu od medvědů a vydatné snídani směřovali moje kroky právě tam. Bylo to ideální vyplnění volného času.

Fotografování ptactva a dvě zvědavé veverky

Prostorná boudička, do které by se vešlo určitě šest fotografů najednou, byla jen pár kroků od hlavní budovy. Hned první den dopoledne, jsem se zašel podívat do krytu, ze kterého se dalo luxusně fotografovat ptactvo. A nebyl jsem sám. Už tam seděla jedna paní, angličanka. Zaujal jsem místo a čekal na první příležitost. Ani to netrvalo dlouho a na nedalekou větev sedla sýkora parukářka. Nádherný ptáček! Ta se nezdržovala až tak dlouho, ale dala mi několik šancí. Určitě nejpočetnější zastoupení měla pěnkava obecná. A není se čemu divit. Vždyť tento pěvěc je nejpočetnější v celé Evropě. Dalším častým druhem, který se pohyboval v okolí byla sýkora koňadra. Jako třetí ze sýkor byla sýkora lužní. Ta byla už obezřetnější a udržovala si dostatečnou vzdálenost. Tak jak se rychle ukázala, tak zase rychle zmizela. Hovořím o sojce zlověstné. Setrvala ne víc než pět vteřin a byla fuč. Na hlas jsem přilákal i strakapouda velkého, který si vybral strom při levé straně krytu. Sedmým a posledním druhem, který jsem mohl za tu dobu z krytu fotografovat byla sojka obecná. Ta byla druhým nejpočetnějším návštěvníkem. Určitě nejzvědavější ale byly dvě veverky. Někdy jsem ani nestíhal sledovat jejich pohyb. Jsou neskutečně rychlé a obratné. Pokud se za medvědy vrátím, ptačí kryt rozhodně opět navštívím.