Les plný sov, na zeleném koberci, stále bez sněhu

Sovy opět v akci, hledání jiné lokality

Ke konci listopadu jsem si se dvěma kamarády poprvé pozval sokolníka Honzu Brože a jeho nádherné sovy. Fotografování se nám natolik zalíbilo, že jsme se rozhodli pro další víkendovou akci. Je sobota ráno a Honza je opět v Písku. Tentokrát nám přivezl káně lesní, puštíka hnědého, výrečka bělolícího, puštíka bělavého, orla stepního, výra virginského a jako bonus mládě výra bengálského někdy považovaného za poddruh výra velkého. Již dnes se těším až bude právě tato sova dospělá. Protože to bude zcela jistě krasavec. Pro toto fotografování,  jsem se ale rozhodl najít jiné místo. Změna prostředí  měla také své dva hlavní důvody.  Tím prvním důvodem, byl zákaz vjezdu na lokalitu, kde proběhlo první fotografování. To, že je tam zákaz vjezdu, jsme se tehdy dozvěděli až během dne. Někdo totiž dopravní značku ukradl. Nechtěl  jsem pokoušet štěstí a riskovat setkání s příslušníky zákona a rozhodl se proto další focení uskutečnit jinde. Tím druhým důvodem, byla samotná změna prostředí, aby se neopakovalo na fotografiích. Hledal jsem takové exteriéry,  kde to sovám bude opět slušet, ale fotografie budou mít jiný nádech.

Související články:

Pozdně podzimní fotografický víkend ve znamení sov

Velikonoční fotovíkend s dravci

Galerie:

Výr bengálský, Puštík bělavý, Puštík hnědý, Výreček bělolící, Výr virginský, Káně lesní, Orel stepní

Na zeleném koberci, mechové království

Vydáváme se tedy západním směrem od města do úžasných lesů, které velmi připomínají severskou přírodu. Ta místa znám již velmi dlouho, protože jsem tam jako malý kluk jezdíval. Vzpoměl jsem si, že nás tam tehdy jako malé děti přitahovala zem, která byla pokryta mechem. Když se tam procházíte máte pocit, že jdete doslova po zeleném koberci. Stovky a stovky mechových polštářků a kopečků mezi kterými vystupují desítky pařezů také porostlých mechem a všude je viditelný lišejník.  Pokud vstoupíte do těchto míst ihned máte pocit, že jste se ocitli v jiném, snad pohádkovém světě. Když se zastavíte, začnete vnímat okolí, necháte přítomnost prostoupit svým tělem a vžijete se do dětských let. Už jen stačí, aby se za jedním tím mechovým pařezem objevil lesní skřítek. Myslím, že se toto místo stane naším oblíbeným pro naše fotografické akce. Ještě je tam mnoho možností jak ho využít.

Deštivé počasí celý den

Předpověď počasí na den, kdy jsme měli fotografovat neslibovalo nic, co by nám mělo dodat chuť být venku. Ale i přesto jsme akci neodvolali. Od rána nepatrně mžilo a po poledni se dokonce trochu rozpršelo. Obloha byla jako kus betonu. Šedivá a těžká, ale i tak nás překvapilo, jaké bylo příjemné světlo. Myslím, že i přesto vznikla spousta pěkných fotografií a mám pocit, že nemusí vždy svítit sluníčko. I  takové nepříznivé počasí se dá využít ku prospěchu. Už se těším na další setkání, které možná bude již na sněhu.

(Fotografováno v prosinci 2014)